Olena Zajčenko je profesionální ukrajinská umělkyně. Od roku 2024, po sňatku s českým občanem, nese příjmení Nešpůrková. Dívčí jméno ponechává jako tvůrčí pseudonym, neboť se již stalo součástí její osobní značky.
Uprchlicí se stala kvůli rozsáhlé ruské invazi na Ukrajinu. Pro emigraci si vybrala Českou republiku, protože české umělce považuje za své první učitele. A vidí zde více možností, jak se umělecky realizovat. Zapsala se na Masarykově univerzitě na katedru archeologie a muzeologie.
Studovala na Vyšší škole užitého a dekorativního umění a na Národní akademii výtvarného umění a architektury. Její první samostatná výstava se konala ve druhém ročníku Národní akademie výtvarných umění a architektury. Účastnila se mezinárodních plenérů a celoukrajinských výstav. V Ukrajině se každoročně účastnila národních a osobních výstav.
Samostatné výstavy pořádala i v České republice. Jednu z nejlepších otevřela například v Českém evangelickém kostele Jana Amose Komenského v Brně.
Narodila se do rodiny umělců. Kreslíla na jemnou šifonovou tkaninu vlastní jedinečnou technikou. Nucená emigrace z finančních a zdrojových důvodů však ukončila její tvůrčí experimenty s autorskou malbou jemných látek.
Umění se věnuje od svých 16 let.
Její rodiče sbírali knihy Albatrosu s nejlepšími ilustracemi. Dětské knížky s ilustracemi Geleny Zmatlíkové a Josefa Lady byly důvodem, proč se Olena od dětství chtěla stát výtvarnicí. A v budoucnu ovlivnila i svůj vlastní styl. Autorka se inspiruje také lidovým a středověkým uměním. Přitahuje ji jeho filozofické bohatství a výraznost ve zdánlivě jednoduchém zevnějšku. Využívá také jeho symboliky, aby divák v jejích obrazech viděl to, co je mu nejbližší. Její vlastní styl se nejvíce blíží naivnímu umění.
Český divák se seznámí s několika oblastmi její tvorby. Olena Zajčenko ráda zobrazuje fantastické ptáky a zvířata. Jsou velmi dekorativní a zdá se, že se skládají z ornamentů. Její bestiář je zároveň vylíčen s velkým smyslem pro humor.
Druhý směr její práce souvisí s vlastní interpretací středověkých legend. Zdá se, že andělé, víly, kouzelnice, tajemné lesní bytosti a středověcí alchymisté vyprávějí její verzi dávných příběhů. Její práce je báječná, plná světla a filozofické hloubky. O každém z jejích obrazů lze dlouho zajímavě vyprávět.
Olena Zajčenko reagovala na ruskou invazi na Ukrajinu obrazem „Havran“, v němž výstižně interpretovala slavnou báseň Edgara Allana Poea. K vidění bude také na výstavě „Symbolae Angelorum“.
V České republice také namalovala sérii černobílých obrazů nazvanou „Kryty“, která vychází z její zážitků z války na Ukrajině.
Žádné krizové okolnosti ani útrapy nucené emigrace ji nepřiměly přestat tvořit. Do svého malého uprchlického batohu naházela skicák, štětce a tužky. Došlo to tak daleko, že Olena Zajčenko seděla na podlaze evakuačního vagonu přeplněného lidmi a kreslila karikatury okupantů.
Možná se před válkou zdálo, že její křehké, snové umění nemůže odolat náporu vnější agrese. Ve skutečnosti však tato pohádková část jejího umění ve zkouškách jen zesílila. Všichni ti andělé, malovaní ptáci, usmívající se zubaté ryby a hrdinové středověkých legend si jednak zachovali svou odolnost, jednak dali autorčině tvorbě další smysl. Poskytnout svému divákovi trochu krásy a dobrých příběhů v nelehkém moderním světě. Aby si člověk mohl uchovat to nejlepší v sobě. A zůstal sám sebou v tom nejlepším slova smyslu i tehdy, kdy se zdá být pro přežití snazší stát se jedním druhým cynickým bezohledným zvířetem.
Krásné a laskavé pohádky člověka posilují, ne oslabují.
Vítězství dobra nad zlem začíná v okamžiku, kdy člověk najde laskavé slovo a naději pro sebe i pro druhého člověka.
Možná právě toto je tvůrčí krédo Oleny Zajčenko jako umělkyně.
Olena Zaichenko is a professional Ukrainian artist. Since 2024, after her marriage to a Czech citizen, she bears the surname Nešpůrková. She keeps her maiden name as a creative pseudonym, as it has already become part of her personal brand.
She became a refugee because of the large-scale Russian invasion of Ukraine. She chose the Czech Republic for her emigration because she considers Czech artists to be her first teachers. And she sees more opportunities to realize herself artistically here. She enrolled at Masaryk University in the Department of Archaeology and Museology.
She studied at the Higher School of Applied and Decorative Arts and at the National Academy of Fine Arts and Architecture. Her first solo exhibition was held in her second year at the National Academy of Fine Arts and Architecture. She participated in international plein air and national exhibitions. In Ukraine she participated in national and personal exhibitions every year.
She also held solo exhibitions in the Czech Republic. One of the best ones she opened, for example, in the Czech Evangelical Church of Jan Amos Komenský in Brno.
She was born into a family of artists. She drew on fine chiffon fabric using her own unique technique. However, forced emigration for financial and resource reasons put an end to her creative experiments with original painting of fine fabrics.
He has been making art since he was 16 years old.
Her parents collected Albatross books with the best illustrations. Children’s books with illustrations by Gelena Zmatlíková and Josef Lada were the reason why Olena wanted to become an artist since childhood. And in the future, she also influenced her own style. The author is also inspired by folk and medieval art. She is attracted by its philosophical richness and expressiveness in its seemingly simple exterior. She also makes use of its symbolism so that the viewer can see in her paintings what is closest to him or her. Her own style is closest to naive art.
Czech viewers will get acquainted with several areas of her work. Olena Zaichenko likes to depict fantastic birds and animals. They are very decorative and seem to consist of ornaments. Her bestiary is also portrayed with a great sense of humour.
The second direction of her work is related to her own interpretation of medieval legends. Angels, fairies, enchantresses, mysterious woodland creatures and medieval alchemists seem to tell her version of ancient stories. Her work is wonderful, full of light and philosophical depth. Each of her paintings can be the subject of a long and interesting story.
Olena Zaichenko reacted to the Russian invasion of Ukraine with the painting „The Raven“, in which she aptly interpreted Edgar Allan Poe’s famous poem. It will also be on display at the exhibition „Symbolae Angelorum“.
In the Czech Republic, she also painted a series of black and white paintings called „Shelters“, based on her experiences during the war in Ukraine.
No crisis circumstances or the hardships of forced emigration made her stop creating. In her small refugee backpack she threw sketchbook, brushes and pencils. It got to the point where Olena Zaichenko sat on the floor of an evacuation carriage crowded with people and drew caricatures of the occupiers.
Perhaps before the war it seemed that her fragile, dreamy art could not withstand the onslaught of external aggression. In reality, however, this fairy-tale part of her art only intensified in the trials. All those angels, painted birds, smiling toothy fish and heroes of medieval legends both retained their resilience and gave the author’s work additional meaning. To provide their audience with some beauty and good stories in an uneasy modern world. To preserve the best in oneself. And to remain oneself in the best sense of the word even when it seems easier to become one kind of cynical reckless animal for survival.
Beautiful and kind fairy tales make people stronger, not weaker.
The triumph of good over evil begins the moment one finds a kind word and hope for oneself and another person.
Perhaps this is Olena Zaichenko’s creative credo as an artist.